Myšáci v dole Jeroným – cesta komiksu

Komix o myšákovi0Automobil ujížděl po silnici směrem k Jáchymovu a Malodůl na sedadle spolujezdce se očividně nudil.
„Proč že to jedeme do toho Jeronýma?“ zeptal se asi popáté otráveným hlasem, „pořád ten důvod zapomínám.“
„Jedeme tam kvůli myším,“ zopakoval trpělivě Surikata od volantu. „Michael Rund si stěžoval, že se mu v dole přemnožili příšení myšáci a prosil, zda bychom s nimi nemohli něco udělat.“


Výprava za fotony

sur„Úžasně se mi po dovolené u moře zlepšila paměť, mozek mi pracuje jako protonový urychlovač,“ chlubil se Malodůl v autě cestou k Hůrecké štole, „kdybyste se mne zeptali na cokoliv, co sme spolu za poslední rok prožili, nenajdete téma, o němž bych nebyl sto zasvěceně a poutavě vyprávět.“
Nikdo se na nic neptal a tak Malodůl pokračoval:“Také všechny smysly se mi neuvěřitelně zbystřily. Vidím téměř bez brýlí, slyším vše, co se v okruhu sta metrů ode mne pohne a cítím různé plyny, které dokážu rychle a spolehlivě analýzovat. Bepečně poznám kysličník uhličitý.“


Sen o bílé kočičce

MD„Zdál se mi  v noci sen,“ děl Surikata, hledě zasmušile na velké uvolněné balvany, které jako by pouhým zázrakem dosud nespadly z nízkého stropu štoly, před jejímž vchodem se s Malodolem a Elvírou zastavil. „V tom snu jsme se s Majorem pokoušeli vniknout krátkým betonovým  dopravním tunelem  s dokořan otevřenými železnými vraty  do jakéhosi tajuplného lomu.


Hledání strašlivé příšery zlatohorské

fox„Chtěl bych být vůdce výpravy do Zlatých Hor,“ umínil si Lišák
„To není tak jednoduché,“ namítl Surikata. „Abys byl skutečným vůdcem, musíš složit odborný test.“
„Jaký test?“ znejistěl Lišák.
Položím ti pár otázek,“ objasnil Surikata.“Pozor, začínáme. Jaké je hlavní město České republiky?“


Medailonek

hlava1Protože jsem letos dospěl do třaslavého stařeckého věku (i podoby), napadlo mne, že by o mně mohl vyjít jubilejní medailonek v prestižním časopise Český Kras. I zeptal jsem se na takovou možnost Ireny Jančaříkové a ta mi shovívavě nabídla, ať si nějaký text napíšu, že můj nápad přednese členům redakční rady. Započal jsem psát a po chvíli mi na telefon dorazila Irenina SMS se sdělením, že redakční rada žádný text o mně v časopise rozhodně nechce. Následovalo ještě doporučení, ať svůj medailonek pošlu do Spelea, které se prý potýká s nedostatkem příspěvků.
Nicméně – zvolil jsem jinou cestu a svůj příběh jsem se rozhodl zveřejnit zde – a tímto tak činím:


Nacistická miniponorka

xicht„Jestlipak víte, před čím stojíme?“ prohodil  Malodůl směrem k Surikatovi, Hroznýšovi a Anet, kteří vedle něj nevěřícně zírali  na nezajíštěný portál staré štoly, mířící pod nízkou skalní stěnu v dolní třetině křivými borovicemi porostlého strmého kopce, vypínajícího se nad líně se valící řekou.


Poklad rodu Smiřických

pesPažout zrovna obědval nadívanou krůtu, když jej vyrušil neodbytný, protivný zvuk domovního zvonku.
„Kdo mi to sem, k čertu, leze?“ zamumlal, znechuceně vstal od stolu a šel otevřít.
Za dveřmi netrpělivě poskakoval udýchaný Lišák, s tváří brunátnou rozčílením.
„Už jsi to slyšel?“ vyštěkl na Pažouta.


Exkurze na Malou Ameriku za Hagenem

M2„Kdo to je? “ zeptal se svých společníků Surikata, vida, že se k nim blíží hlavní sběrnou štolou trojice nedůvěryhodných podivně vrávorajících postav.
„To bude Lišák s nějakou partou“, mínil Malodůl, mhouře oči, aby lépe viděl.
„Ten pověstný Lišák, obviněný z vloupání do Nezabudické štoly, ač byl s námi tou dobou v Hradišti?“ zpozorněl Hroznýšek.


Svatý Prokop a čert v Dochartově šachtě

Malodul„Volal mi Surikata a zval nás na nedělní výpravu do Dochartovy šachty,“ chlubil se nadšený Pažout svému příteli Lišákovi. „Říkal, že potřebuje vytahat tři kubíky mokré hlíny a přemístit několik vpravdě obřích balvanů. Nabízel, že bychom to mohli zvládnout my dva sami a on by se pak jen přišel podívat, zda jsme něco neopomněli. Za odměnu by mne prý následně vyfotil v kostýmu svatého Prokopa.“


Saal fotokniha

untitled-1-1V prosinci 2016 se na Facebooku objevila nabídka německé společnosti SAAL Digital, slibující slevu 1200,- korun z ceny fotoknihy této firmy, pokud na ni objednavatel napíše recenzi. Řekl jsem si, že by fotokniha nemusela být zcela nevhodný dárek a že by proto možná nebylo pro podobné případy od věci, seznámit se s její kvalitou.