Močálka na Proseku a mahaut
„Slavný montanista Pažout dosáhl letos na padesátý rok svého života. O něco méně slavný montanista Laco Jahoda slaví své padesátiny tento pátek. A bezkonkurenčně nejslavnější montanista Surikata se letos stane šedesátníkem.
Jak se k takové význačné společenské události, kterou tvoří tahle tři jubilea, postavit?“ láme si hlavu doktor Kurz z rokycanského muzea.
Svatý Fulgencius z Erinu
„Chtěl bych se letos vydat na Moravu po stopách svatého Fulgencia,“ zasnil se Pažout a kradmo pohlédl na Surikatu, zda i on sdílí nadšení pro tak bohulibou výpravu.
„V životě jsem o žádném svatém Fugenciovi neslyšel,“ děl opatrně Surikata, prolistovav narychlo ve své paměti kartotéku známých světců. „Nechceš jít raději po stopách svaté Starosty? Ač to byla žena, narostl jí z boží vůle úžasný plnovous. Legenda vypráví, že když ji posléze křižovali, zjevila se opodál kříže užaslým katanům na ocasu vzpřímená zpívající užovka. Svatá Starosta je prostě mnohem zajímavější, nežli nějaký naprosto neznámý Fulgencius.“
Montanistická chaloupka
„Chtěl jsem na letošním setkání jeskyňářů v Týnčanech vystoupit s fundovanou přednáškou o slavné Surikatově montanistické chaloupce, ale pořadatelé o ni neprojevili sebemenší špetku zájmu,“ postěžoval si Pažoutovi hluboce zklamaný Surikata.
„Neměli zájem o přednášku o tvé slavné montanistické chaloupce?“ vytřeštil oči Pažout. „Co je v těch Týnčanech, proboha, za ignoranty?“
„Sám nevím,“ pronesl trpce Surikata, „na stupidní kafrání o nějakých jeskyních mají prostoru dost. Ale na seriozní vědecké pojednání spojené s názorným maňáskovým divadlem dvacet minut nenajdou.“
Muzejní noc Solvayovy lomy 2012
Jmenuji se Ježek a přednáším na Vysoké škole báňské v Ostravě. Mojí specializací je dynamika hornin a tak je celkem běžné, že se na mne různé subjekty obracejí s žádostmi o odborné posudky týkající se důlní výztuže a závalů. Koncem dubna mi došel mail od členů montanistické sekce Brdského muzejního spolku. V mailu stálo, že ta montanistická sekce pořádá v květnu v rámci muzejní noci ve skanzenu Barbora jakési blíže nespecifikované představení, v kterém hraje výraznou roli nešťastně zavalený horník a protože jejím členům velice záleží na tom, aby scéna vyzněla reálně, prosí mne, zda bych se její realizace neujal nebo ještě lépe, zda bych toho horníka nemohl jako odborník na slovo vzatý zahrát já sám.
Pažoutovy padesátiny a Štola vzdechů
„Včera mi bylo neuvěřitelných padesát let,“ svěřil se Pažout, „a proto bych konečně rád zažil nějaké pořádné dobrodružství. „
„Na muzejní noci ve Strašicích, která se koná už za týden, tě v rámci vystoupení našeho montánního divadelního sdružení nechám hrát zavaleného docenta,“ sliboval Surikata,“ to bude dobrodružné až až.“
Starý keltský důl
„Martin Lang se domnívá, že bychom měli pro strašické muzeum připravit na letošní muzejní noc výstavu fotografií ze starých brdských dolů,“ pravil Pažout, prohlížeje si zálibně polozmrzlé slunéčko sedmitečné, které mu zmateně popolézalo sem a tam po rukávu.
„Mám úžasného dřevěného houpacího koně,“ podotkl Surikata, „mohl by nám v těch starých brdských dolech posloužit jako neokoukaný a netradiční model.“
Podzemní továrna u Rynholce
Přebral, účastník bitvy o Stalingrad. „Povídá se, že Martin Majer fotí brouky-střevlíky, jak se smějou,“ pravil Pažout.“Vždy je chvíli šimrá stéblem pod břichem a když už se brouk nemůže udržet, tak zcela nečekaně zmáčkne spoušť“
„A to se ti brouci smějí nahlas?“ divil se Surikata.
„Ne, že by se přimo nahlas chechtali, hmyzáci nemají přece hlasivky“, vysvětlil Pažout, „oni jen doširoka roztáhnou huby, třepou tykadlama a děsně komicky se šklebí.“
Montanistická opera
Kaši CM „Ty tomu nebudeš věřit, Pažoute,“ oslovil Blovičák slavného montanistu, “ ale já včera objevil cosi, co vypadá jako propadlý vchod do nějakého podzemního objektu. Kdybys chtěl, vzal bych tě zítra na to místo s sebou a mohl by ses tam realizovat.“
„Jak, realizovat,“ nechápal Pažout, projevuje vskutku pramálo nadšení nad takovou lákavou vizí.
„Myslel jsem tím, že bys zkusil vlézt dovnitř, vykonal zběžný montanistický průzkum a já bych pak o tom napsal vědeckou zprávu pro blovické muzeum,“ vysvětlil, co má na mysli onou zmíněnou realizací, Blovičák.
Imaginace
Pažout, expert na podzemní imaginaci „Pojedu v neděli s velkým Surikatou do opuštěného železorudného dolu,“ pochlubil se Pažout Blovičákovi. „Navléknu se tam do dlouhé černé sukně, na záda si pověsím nůši, bujnou kštici skryju pod oranžovým baretem a nechám se tak vyfotit na Internet.“
„Pažoute, Pažoute,“ pravil káravě Blovičák, „kdy ty dostaneš rozum. Víš, že Tě doktor Lang nabádal, abys pamatoval, že jsi starší důstojný badatel a jako takový se nezahazoval se Surikatou, který tě vyfotí v tak slaboduchých převlecích, že na těch snímcích nevypadáš jako nadějný vědec, ale jako nesvéprávný idiot. Zrovna nedávno si mi stěžoval, že chtěl tvoji fotografii použít do knihy o pithecantropovi – ale řekni sám – copak může do odborné publikace vložit fotku, kde jsi navlečen v dlouhé černé sukni, oranžovém baretu a na zádech neseš nůši?“
Montanometr
Skotská báňská inspektorka Mc Medvídková „Sestrojil jsem univerzální montanistický přístroj,“ pochlubil se Blovičák Pažoutovi a ukázal mu příruční kovovou skříňku s velkým ručkovým měřidlem a spoustou přepinačů i potenciometrů na předním panelu.
„Montanistický přístroj?“ podivil se Pažout, „k čemu je to dobré?“
„Ke všemu,“ odpověděl Blovičák. „Měří důlní plyny, zjišťuje patogenní zóny a určuje tektonické poruchy. Funguje zároveň jako detektor anomálií a nadpřirozených jevů.“