Virtuální prohlídky

Virtuálním prohlídkám jsme se s Malodolem a Elvírou začali věnovat v roce 2021, protože mne přestalo bavit podzemí jen tak fotografovat. Ostatně, co si budeme namlouvat, ony ty fotografie byly víceméně stále stejné, lokality docházely. Inspiraci jsme našli v roce 2013, kdy nás obec Nevřeň požádala o vytvoření virtuální procházky tamním dolem. Bylo to dosti pracné – neměli jsme dostatečně širokoúhlý objektiv, neměli jsme panoramatickou hlavu na stativ a tak jsme se k prohlídkám už v dalších letech nevrátili, až letos.  

Prohlídky zveřejněné na této stránce procházely různými stupni vývoje. Ty starší neměly ve spodní části menu pro ovládání, takže je nutno si vystačit bez něj. Pohyb mezi jednotlivými místy se řeší obecně klikáním na šipky, otáčení scény nahoru a dolu tažením myší (nebo na tabletu či telefonu prstem), přibližování či vzdalování reaguje na otáčení kolečkem myši  (na tabletu či telefonu na pohyb dvěma prsty, stejně jako se zmenšuje či zvětšuje nějaký detail).

Novější prohlídky jsou vybaveny zmíněným „meníčkem“ sestávajícím z několika ikon:

 

 

 

Začneme zleva. Čtveřice šipek vlevo slouží pro natáčení scény doleva, doprava, nahoru a dolu (třeba se někdo chce podívat na strop nebo zkontrolovat, jestli se na zemi neválí nějaké peníze). Ikonky + a –    přiblížují nebo vzdálují scénu, kruh se šipek zapíná či vypíná autorotaci. Malé tři čtverečky zobrazují a naopak skrývají pás náhledů, pro případ, že se člověk nechce v prohlídce pohybovat  podle šipek. Předposlední ikona, druhá zprava, mění zobrazení – cyklicky přepíná mezi třemi pohledy s různou silou efeku „rybí oko“. Zde je nutno upozornit, že šipky pro pohyb mezi jednotlivými scénami jsou viditelné pouze ve výchozím nastavení. Poslední ikonka zprava, zapíná zobrazení na celou obrazovku. 

Jak jsem zmínil, v některých starších prohlídkách tohle meníčko chybí, časem ovládání všech prohlídek sjednotím. A proč to dělám? Chtěl bych příští rok zkusit vytvořit prohlídku v opavských břidlicových dolech, tak trénuju, kde se dá.

 
 

Panenský týnec 

V Panenském týnci byla tak strašlivá zima a studený vítr, že jsem focení po půl hodině vzdal a uprchl domů. Výhodou na druhou stranu bylo, že počasí odradilo i ty davy, co se tam chodí „dobíjet“.  Jinak jde o nedostavěný chrám z čtrnáctého století.

 

 
 

Důl po těžbě kamenečných břidlic 

Zaniklé dolování kamenečných břidlic na Plzeňsku nám zanechalo několik opravdu výjiměčných dolů – ať již nepravidelnými tvary či bohatstvím barev svých prostor.  Jeden z těch větších ukazuje tato virtuální prohlídka. Samotný důl sestává ze dvou přibližně strejně velkých částí – jedné suché, druhé zatopené. Každá z nich má vlastní vchod a navzájem je propojuje štola s oranžovou vodou dosahující návštěvníkům do pasu. Tu můžete vidět v prohlídce na místě nazvaném „vodní křižovatka“.

 
 
 

Goethova štola na Komorní hůrce 

Pro ty, kdo nevědí, oč jde, připomenu, že se uvnitř štoly básník Goethe scházel s Platónem a Sokratem a vedli uvnitř dlouhé rozpravy, které vstoupily do dějepisu jako spor „neptunistů“ s „plutonisty“. Goethe nechal pro vyřešení sporu razit štolu až do sopouchu hory, čímž se domníval, že neptunistickou teorii smetl trvale ze stolu. Neptunisté však porážku psychicky neunesli a jeden z nich Goetha, v noci, kdy se vracel ze své štoly, přepadl ze zálohy a poranil na zadní části těla stylizovaným Neptunovým trojzubcem.

 

 

Podzemí šachtové pece v Tomáškově lomu

O podzemí šachtových pecí v Tmáškově lomu se vypráví, že se v jeho chodbách zjevuje duch mrtvého preláta se dvěmi ženštinami po boku. Mají to být jeho nemanželské matky – jedna se jmenuje Kunhůta a druhá, Bůh ví proč, Vačice avalonská. Ta navíc příšerně falešně piští na flétnu, čímž přivádí náhodné návštěvníky k šílenství..
 

 

 

Štola mlynáře Sýkory
Na Zbirožsku pamětníci vyprávějí starou pověst o mlynáři Sýkorovi, který koncem sedmnáctého století do hory za mlýnem vyrazil štolu, a tou v délce několik desítek metrů sledoval a těžil zlatou žílu. Ku své smůle, když chtěl směnit „zlato“ za peníze, došlo k politováníhodnému zjištění, že se nejedná o zlato, ale o slídu. Ve skutečnosti Sýkora nehledal zlato, leč dobýval kámen pro stavbu náhonu a to ještě o pár set metrů vedle ve zcela jiné štole.

 

 

 

Zoufale nudná železorudná průzkumná štola

Stometrový průzkum na sedimentární železné rudy, který moc železa neobjevil, zato na konci jsou pěkné kalcitové náteky.  Štola má tak velkolepý portál, až by jeden řekl, že vede nejméně do Austrálie.

 

 

 
 

Hrad Okoř

Myslím, že není třeba cokoliv dodávat

 

 

 

Podzemní továrna Kainit aneb podzemí Alkazaru

Nevydařená prohlídka podzemní továrnou, kterou jsem musel skoro celou překreslit kvůli davům lidí, kteří se mi neustále stavěli před objektiv. Ale je tu jedna zvláštnost –  na konci nejdelší chodby najdete poněkud morbidní PF.

 

 

 

Kousek štoly na Velké Americe

Pár set metrů neubauerovy výztuže, něco louží a ze stropu vysypané břidlice. Na konci úpadnice osiřelý rezivějící vzduchový vrátek.

 

 

 

Jedna komora zatopeného kyzového dolu

Doly na kamenečné břidlice severně od Plzně patří k těm nejbarevnějším. Tento není z největších, zato skrývá otázku, zda úpadní chodby, zvolna mizející v žlutavé vodě někam vedou. Ano, vedou na okružní chodbu, kterou protínají a pokračují už jen pár metrů k čelbám. 

 

 

Prastará prohlídka kaolinového dolu v Nevřeni

Vůbec první virtuální prohlídka podzemím, kterou jsem kdy  nafotil a Richard Rotter sestavil. Její výhodou je, že zobrazuje celý podzemní lom a ne pouze dnes zpřístupněnou část.

 

 
 

Hrad Valečov
 A něco zcela jiného – jeden parádní hrad a nedaleké skalní příbytky.

 

 
 
 

Dopravní štola na Lejškově
 U Lejškova jsou (nebo spíš byly) dva jámové lomy otevřené dopravními štolami. Jeden je už kompletně zasypaný, ten druhý zatím ještě odolává, i když to má, myslím, také spočteno. V jeho štole je jedno zajímavé místo s hladkou stropní deskou, podobnou  tektonickému zrcadlu, zbytek je celkem fádní v šedivém vápenci. Takže, když si pohrajete s ikonkami pod prohlídkou, uvidíte to, co je zde na úvodním obrázku.

 
 
 

 

Hrad Jenčov
 Poměrně neznámý hrad na Berounsku. Volně přístupný, bez průvodce, bohužel, mnoho toho z něj nezbylo.

 

 
 

 

Komora s vodním kolem na Drkolnově v Příbrami Dvanáct a půl metru vysoké vodní kolo prý pohánělo čerpací stroje březohorských dolů. Já ale myslím, že spíše sloužilo vrchnosti k trestání vzpuných horníků, které pak kat v takovém kole lámal.

 
 

 

 

Jáchymov – štola č.1
 Sem nás pozval dobrý Michael Rund, ředitel Sokolovského muzea. Z doprovodné hudby (Chopinův pohřební pochod), mající evokovat chmurný osud politických vězňů, kteří ji razili, se mu ale dělalo zle, tak jsem jej nakonec z prohlídky odebral.  

 

 

 

Důl Jeroným u Krásna – neprůvodcovaný úsek
 Prohlídka ukazuje důl od konce prohlídkové trasy do velkých barevných komor a vy můžete hádat, kterému útvaru v jedné z nich se říká „Boží oko.“

 

 

 

Důl s modrým jezerem
 Jedno z mnoha krásných krušnohorských míst, kde se mimo žádaných cínových rud  nacházel hojně sfalerit, o který nikdo nestál a tak jej horníci s opovržením  házeli do zakládek a na haldu. Ke konci dvacátého století se ale zjistilo, že obsahuje kadmium a indium, což jsou naopak kovy velmi žádané a tak se rozjel docela zajímavý geologický průzkum, ke kterému jsem se přimotal.

 

 
 

Fresky v chotěšovském klášteře
 V chotěšovském klášteře mají nad schodištěm famózní fresku, kterou restaurátoři rozřezali na  šedesáticentimetrové čtverce, sejmuli ze stropu, zrenovovali a vrátili ji zpět. Jak to udělali, netuším. Prohlídka není moc dobrá, musel jsem ji fotit za nainstalovaného umělého osvětlení (během prováděcí doby) a to je zpravidla na mašli.

 

 
 

Podzemní jezero v pegmatitových dobývkách.
 Všechny ty pegmatitové doly se tak nějak hroutí do sebe. Hornina zvětrává, kamení se odlupuje a padá, podzemní jezero, na kterém se objevitelé dříve plavili na nafukovací člunu,  lze dnes přejít v holínkách. Tak alespoň tři fotografie současné situace, nežli ta voda zmizí úplně. Dole u jezera najdete na hromadě fotobrašen video – to zvětšíte, když na ně kliknete myší. Doporučuji před tím zastavit autorotaci scény příslušnou ikonou na nástrojové liště.

 

 
 

Hrad Helfenburk.
 Jeden z mála hradů, kde nám dovolili fotit. Bohužel, slunce svítilo jak šílené a tak je vše počmárané od stínů.

 
 
 

 

Zkažený velký sál ve Višňovce.
 Když zapomenete vyfotit strop a počvu, múžete se v té prohlídce leda tak točit kolem dokola jako dětský vlček či Káča a na strop či „pod nohy“ se nepodíváte.

 
 

 

 

Kostel svatého Lukáše ve Svárově.
 Ten hrůzný hudební doprovod na místní varhany hraju já sám – proto kletby a opovržení směřujte na moji hlavu. Kostel není běžně přístupný, takže do něj můžete nahlédnout alespoň tímto způsobem.

 

 

 

Krypta kostela v areálu kláštera v Doksanech.
 Když jsem ji viděl, zatoužil jsem si vyfotit kryptu ve staré Boleslavi – ta je i s inventářem a zdobnější. Ale po slibné počáteční konverzaci s městským úřadem a odkázáním na měsíc  září, kdy skončí rekonstrukce,  už mi nikdy nikdo neodpověděl.

 

 

 

Chrustenická šachta.  Nedokončená virtuální prohlídka jednoho z největších železorudných dolů na Berounsku. Kdykoliv tam přijdu s úmyslem dofotit zbytek, pluje dolem tak strašlivá mlha, že si s ní ani filtr „odstranění oparu“ neporadí. Tak snad bude hotová v létě, až bude zase chodbami jezdit důlní vlak, který tu přízračnou mlhu rozežene.

 

 

 

Hrad Valdek u Hořovic.
Sympatický hrad na kraji vojenského prostoru. Byl jsem tam dvakrát. Poprvé svítilo slunce tak, že nešlo fotit, po druhé lilo a málem mne zabil blesk. Ale déšť je lepší, než slunce, kapky na objektivu se zaretušují a zatažené bezbarvé nebe se překreslí. 
 

 

 

 

Důl Na černé rudě.
Nevypadá to dobře, asi bude potřeba tu komoru ztmavit. Budu nad tím přemýšlet.

 

 

 

Po letech uklizený a načančaný Bílý kůň. Jedno z nejkrásnějších pražských podzemí se výrazně proměnilo k lepšímu od dob, kdy bylo v některých místech zaplněno odpadky až do dvoumetrové výšky. Na úplném konci je pro porovnání  jedno panorama z dob před úklidem.

 

 

 

Příběnický kostel.
Z rozmlácenýho kostela, v krabici s kusem mýdla ……

 

 

 

Zvířetice
Na tomto hradě bylo špatně úplně všecho. Jeden fotoaparát přestal fotit, druhý (náhradní) si naprosto náhodně volil doby osvitu, zcela jiné, než jsem mu nastavil. K tomu davy lidí. Proto je tato prohlídka poměrně krátká, polovinu snímků jsem z ní vyhodil. Možná se k nim někdy v nouzi vrátím a udělám z toho materiálu procházku komiksem.

 

 

 

Podzemní dobývání mramoru na Kutnohorsku
Čtyři obrázky z komory po těžbě – myslím, že jde o  vcelku zajímavé místo. Opodál je ještě jedna komora s jezerem, ale tam jsme byli líní se plahočit.

 

 

 

Podzemní komora po těžbě kšaltového kamene ve Strádonicích
Nevelká prostora v lomu na kopci nad vesnicí, v které se lámaly arkózy pro vyzdívání vysokých pecí. Zajímavostí je, že cestu do lesa s lomem nově uzamyká mezi sloupky napnutý lesklý železný řetěz (nejde obejít – musí se podlézt). Ptal jsem se místní ženy, proč tam je řetěz umístěn a řekla mi, že proto, aby do lesa nechodili lidé.

 

 

 

Komárovské sklepení

Více na odkazu Skauti Komárov

 

 

 

Podzemní lámání opuky u Mělníka
Dobývání velkých bloků stavební opuky po sobě zanechalo impozantní podzemní prostory.

 

 

 

Podzemní pískovcový lom u České Lípy.
Jeden z největších a nejpůsobivějších českých podzemních lomů – narozdíl od většiny ostatních je zároveň i velmi barevný. Podobně jako v procházce nepřístupnými částmi dolu Jeroným, je i zde k dispozici interaktivní mapa.

 

 

 

Zachraňme kostel nejsvětější trojice v Zahořanech
Oprava nádherného kostela u Litoměřic v režii „Spolku pro Zahořany“

 

 

 

Krajina břidlice.
Prohlídka jedné ze štol poblíž Starých Oldřůvek.

 

 

 

Hrad Radyně.
Hrad, jehož jedinou nevýhodou jsou nasvícené interiéry, takže je hodně práce s následnou retuší.

 

 

 

Dvě jezera v ODD.
Neskutečná mlha, z níž se zachránily poze čtyři snímky zatopených (i suchých) důlních komor.

 

 

 

Podzim v lomu Na kobyle
Nalákalo mne sem vybarvující se listí, ale přišel jsem pozdě, jasně červená už zmizela.

 

 

 

Pár obrázků zevnitř Velké Ameriky
Nedoděláno, protože vyšlo slunce a v tom se už opravdu nedalo fotit.

 

 

 

Plzeňská brána v Berouně
Normálně se tam provádí, prohlídky organizuje Muzeum Českého krasu

 

 

 

 

Důl Johanness
Dojdete od vchodu až do velké komory a ti odvážnější až kousek za ní?

 

 

 

 

Tři skřítci
Tři trpajzlíci a podzemní dobývání mramoru.
 

 

 

Kaple Bolestné Panny Marie
Kaple Bolestné Panny Marie v Berouně pod zázračnou studánkou
 

 

 

 

Štola Ondřeje Šlika v Plané
Štola Ondřeje Šlika v Plané a v ní Jarda Richtermmoc
 

 

 

Krušnohorské dobývání mramoru
Poměrně velké a místy hodně barevné prostory ve štolách starého lomu-
 

 

 

 

Krásná empírová kaple v Borovech
Kaple Narození Panny Marie s krásnou výzdobou