Myšáci v dole Jeroným – cesta komiksu

Komix o myšákovi0

Automobil ujížděl po silnici směrem k Jáchymovu a Malodůl na sedadle spolujezdce se očividně nudil.
„Proč že to jedeme do toho Jeronýma?“ zeptal se asi popáté otráveným hlasem, „pořád ten důvod zapomínám.“
„Jedeme tam kvůli myším,“ zopakoval trpělivě Surikata od volantu. „Michael Rund si stěžoval, že se mu v dole přemnožili příšení myšáci a prosil, zda bychom s nimi nemohli něco udělat.“

Komix o myšákovi1

Před vchodem do dolu. Boxer Chrýsos vítá kočičku – zabijáka

„Nejlépe fyzicky zlikvidovat“, dodala zezadu temně Elvíra. „Zhubit až do kořene i vymýtit je z povrchu zemského, neboť jinak opět povstanou a bude jich tolik, jako kobylek, které sežraly úrodu faraonovu.“
„Stejně nechápu, proč Rundovi vadí nějací pitomí myšáci,“ rozváděl myší téma Malodůl. „Malá myš přece v dole ničemu neškodí.“
„Normálně opravdu malá myš v dole neškodí,“ opáčil Surikata a podřadil, “ jenže v tomto případě se nejedná o neškodné malé myši, ale o krvelačné myšáky, veliké jako kráva.“
„To sis trochu zapřeháněl, ne?“ namítl Malodůl. „Myši velké jako krávy neexistují.“
„Dobrá, dobrá,“ chlácholil kolegu Surikata. „Velké jako kráva tedy ne, ale jako pes ano.“
Malodůl se odmlčel, aby novou informaci vstřebal a zanalyzoval.
„Myši zvící psí velkosti rovněž neexistují,“ pravil po chvíli nesmlouvavě. „Moderní zoologie to vylučuje.“
Elvíra se začala smát.

Když Surikata zastavil automobil na parkovišti před dolem Jeroným, Michael Rund tam ještě nebyl. Surikata vytáhl z batohu křižácký plášť, pás s krátkým mečem a k tomu plastovou masku usměvavé bílé kočičky. Plášť si oblékl, pásem se opásal a masku si pečlivě nasadil na obličej.
„Myši mají hrůzu z koček,“ vysvětlil udiveným kolegům. „Až mne myšáci uvidí v mém převleku, hrůzou zešílí.“
„Možná z tebe zešílí Rund,“ utrousila s despektem Elvíra. Malodůl se odvrátil a znechuceně si odplivl.

Komix o myšákovi2

Surikata – kočička se snaží myšáka zabít vrženým krátkým mečíkem.

Komix o myšákovi3

Pak Michael přijel a první, co vystoupilo z jeho auta, byl statný pes, boxer s poněkud zasmušilým výrazem. Neomylně zamířil k Surikatovi, několikrát krátce štěkl, odhalil velké bílé zuby a v zápětí se vrátil ke svému pánu.
„Co ti ten pes chtěl?“ zeptal se Surikaty Malodůl.
„Nerozuměl jsem mu zcela přesně,“ opáčil Surikata, „ale říkal něco v tom smyslu, že se jmenuje Chrýsos, že mi přeje hodně štěstí v boji s myšáky a doufá, že ten boj přežiju. Nakonec na mne štěkl: ‚drž se kámo‘.
Malodůl obrátil oči v sloup.“
Michael se přivítal s Elvírou a Malodolem, vražedně vyhlížející bílé kočičce potřásl packou.
„S těmi myšáky máme velký problém,“ začal. „Jsou prakticky všude a s oblibou napadají turisty…“
„Napadají je slovně nebo i fyzicky?“ skočil Rundovi neomaleně do řeči Malodůl.
„Bohužel i fyzicky,“ odvětil smutně Michael. „Nedávno jeden z těch nejdrzejších a největších myšáků strhl k zemi průvodce a kdybych nepřiběhl, nepochybně by ho zadávil a sežral. Šel mu přímo po krční tepně. I Chrýsos se už do dolu bojí chodit.“
Pes, jako by rozuměl, vrhl na svého pána dlouhý, bezdradný pohled a táhle zakňučel.
„Tak půjdem dovnitř,“ utnul rozpravu Surikata.“Jest psáno opásej bedra svá a bojuj a já k tomu dodám: nepřátel se nelekejme, na počet nehleďmě a nikoho neživme.“
„A nemohl bys tam jít sám?“ napadlo Elvíru. „Třeba jsou ti myšáci tak neškodní, že má a Malodolova přítomnost bude zcela zbytečná. Darmo bychom zabírali místo, které budeš potřebovat ke svým výpadům, obratům, divokým skokům a přemetům, až je budeš pobíjet.“
„Ne, půjdeme všichni,“ odmítl návrh Surikata, zatímco Michael odmykal mříž.A chci vás požádat o jednu věc: uvnitř v dole, mne oslovujte Micko. Není třeba, aby se, kdybyste na mne volali Surikato, myšáci domnívali, že jste nezvládli zoologii pro základní školu a že mne doprovázejí nějací tupouni.“
Boxer Chrýses Surikatu pateticky objal a pak si, rozrušen na nejvyšší míru, odešel lehnout k autu. Sveřepí myšáci Michaelu Rundovi dokonce ukradli i důlní lokomotivu

Čtveřice myšobijců vstoupila do dolu. Ovanul je chladný vzduch a Elvíře se zdálo, že zdálky slyší děsivé myší pištění. Michael se ujmul vedení a začal sestupovat po schodem kamsi dolu, ostatní jej dosti neochotně následovali.Schody se zdály nekonečné. Surikata je zpočátku zkoušel počítat, ale číslo bylo po chvíli tak vysoké, že se mu nevešlo do mozku a tak nakonec rezignoval. Pak schody náhle skončily a Michael se zastavil v nevelké prostoře, odkud pokračovala další chodba, jejíž začátek byl podepřen zděnou kamennou klenbou.
„Slyším šustění, jako by tam něco pobíhalo,“ řekl Malodůl a tvář mu zešedla.
„To jsou ti myšáci,“ odtušil Michael.
Surikata – Micka se za svou maskou tvářil netečně, ale ruka mu rychle sklouzla k jílci mečíku.
A pak se vše seběhlo tak rychle, že nikdo nebyl později schopen vyprávět, jak se vlastně útok myšáků odehrál.
Z chodby se ozvalo děsivé řvaní, jako když troubí polnice k poslednímu soudu a z portálu vyrazili tři obrovští myšáci. Každý z nich byl o hodně větší, nežli boxer Chrýsos, jejich zuby cvakaly, svíjející se ocasy bičovaly vzduch a z očí jim zářila smrtící zloba.
Surikata – Micka po nejbližším myšákovi okamžitě hodil svůj mečík, ale pokud byl Surikata skutečně rychlý, myší obluda byla rychlejší. Uskočila stranou a zatímco mečík neškodně zazvonil na zemi, pokusila se stvůra Surikatovi ukousnout nohu. Surikata ji na oplátku kopl přímo do čumáku, což myšáka zarazilo a s bolestným řevem odcouval zpět do chodby. Michael druhého hlodavce napůl omráčil ranou kladívkem za ucho a myšák se chvíli zpitoměle motal kolem dokola, pak se svalil na bok a zdálo se, že dodělává. Bylo jasné, že útok myšáků se nevede podle jejich představ. Třetí potvora se, vida, jak dopadli její kolegové, raději do boje vůbec nezapojila a za zděšeného pištění, které znělo jak parní siréna, se rovnou obrátila na útěk.
„První kolo jsme vyhráli,“ děl Surikata-Micka. „Teď musíme využít momentu překvapení. Nesmíme je nechat vydechnout.“
S těmi slovy sebral ze země svůj mečík a rozběhl se za myšáky.
„No, není ten Surikata magor?“ vykoktal Malodůl.
Elvíra a Michael přikývli.
„Magor je, ale s myšákama snad zatočí, rychle za ním, ať jich na něj není přesila,“ vykřikla Elvíra.
A tak začal v dole Jeroným nemilosrdný hon na myšáky.

A jak ten hon probíhal, si můžete prohlédnout v přiloženém komiksu:

Komix o myšákovi3

Komix ke stažení v plné velikosti v pdf zde




Komentáře uzavřeny.