Podzemní stráž
Martin, externista PMS Mám skvělý nápad,“ vykřikoval Šotouš, „založíme podzemní pomocnou stráž.“
„Pomocnou podzemní stráž?“ opáčil Havran, „k čemu to bude dobré?“
„Do podzemí leze všelijaký xindl,“ vysvětloval Šotouš. „Zapalují tam ohně, chlastají a ničí výstroj či zařízení. Někdy dokonce celý objekt tak pokadí, že je problém najít volné místo, kam by sis stoupl.“
„Myslel jsem, že tohle všechno děláme my,“ namítl prostoduše Havran.
Uvězněný Surikata
Jindřich – slavný montanista „Slyšeli jste o tom, jak se Surikata s Pažoutem převlékli za naše členy a vydali se do Chrustenické šachty, aby tam na nás před přítomnou veřejností vrhli špatné světlo?“ zeptal se rozhořčený Havran svých doxáckých kolegů.
„Ty dvě hnusné svině,“ zaječela Kikirína, „že je bůh nebije bleskem!“
„Oblékli si naše klubová trička, na hlavy si nasadili doxácké čapky,“ žaloval Havran, „a oslovovali se nahlas našimi jmény.“
„Ty krásné čapky se zlatým nápisem a kšiltem?“ tázal se otřesený Šotouš.
Záhada Trubínského vrchu
Pig – kladenská renegátka „Už jste to slyšeli?“ sípěl vzrušeně Havran, „Popovický montanistický superklub má klubový prapor. Když jde na výpravu, vpředu s ním rázuje praporečník, za ním víří paličkami dva bubeníci, pak rázným krokem kráčí Surikata a teprve potom pochodují ostatní účastníci.“
„To je kravina,“ zívl líně Šotouš
„Není,“ dušoval se Havran, „říkal mi to Martin z Tetína a ten nikdy nelže.“
„Martin z Tetína lže pořád,“ pravil lakonicky Šotouš, „a z tebe leda tak dělá hňupa.“
Eos na raketě a další popovické střepy
Pažout, báňko-historický průzkum „Zajímavou ilustrační fotografii s montanistickou tématikou nám tentokrát zaslala Dallila. Jde o snímek, zobrazující jejího přítele Eose startujícího na montanistické raketě vlastní výroby. Eos je následníkem slavného Peose z článku „Autostráda nuda je„ na starém Superklubu, ale používá poněkud konzervativnější konstrukce, než jeho předchůdce. Raketa je snýtována z hliníkového plechu a pro její poměrně malé rozměry netrčí montanista uvnitř v kajutě, ale usedá na raketu z venku, obejmuv ji pevně rukama a zaklesnuv nohy za kormidlo. Raketa nemá žádné prvky pro změnu rychlosti nebo směru a montanista ji ovládá přemisťováním svého těžiště, což vyžaduje značnou dávku zručnosti.“
Doxácký mozek
Surikata – král montanistů „Jíš málo kolagenu,“ poučil znalecky Šotouš Kikirínu, když se za hrozivého skřípění a praskání kloubů marně pokoušela předklonit, aby si zašněrovala botu. „Máš atrofované chrupavky. Kdyby ses krmila sulcem nebo se cpala želatinou, obtíže, které tě sužují, by vymizely.“
„A ty máš atrofovaný mozek,“ osopila se na kolegu Kikirína,“když budeš denně jíst mozeček, možná ti stoupne IQ na úroveň slepice.“
„Opravdu?“ divil se Šotouš. „Mozeček mi sice vysloveně nechutná, ale kdyby měl mít ty účinky, které naznačuješ, byla by jeho pravidelná konzumace prospěšná pro celý náš klub.“
Podzemní těžba vápence v Litoměřicích
ViDra, slavný montanista „Surikata říkal, že náš web, ten nejlepší a nejobsáhlejší web o podzemí, je hnusnej!“, plakal hlasitě Vrána a bezmocně si za?atými pěstmi roztíral slzy po tvářích.
„Prosím tě, náš web je krásný a Surikata nám ho závidí,“ těšila kolegu Kikirína, „třeba ty tvé šlupky nebo snad střípky z podzemí jsou fantastická věc..!“
„Surikata tvrdil, že i moje střípky jsou hnusné,“ zavyl Vrána v náhlém návalu zoufalství, „střípky hnusné, texty slabomyslné a fotky příšerné..“
Po stopách pana Šrouba
Honza H, doxácký renegát „četli jste to?“ sípěl na schůzi doxácké party Šotouš, třímaje v levici nevelkou knížku.
„Víš, že neumím číst,“ zasmušila se Kikirína, „jsou tam alespoň obrázky, které bych si mohla vystřihovat a barvit?“
„To je přece kniha pana Šrouba o Tajemném podzemí,“ vykřikl radostně Havran, „první skutečná encyklopedie o undergroundu na trhu, bible každého správného badatele…“
„Kniha knih,“ zachroptěl vzrušeně Jeřáb.
Umělý důl v Chrustenicích
Surikata – král montanistů Neověřená zpráva, že na parkovišti jedné chrustenické firmy vyrostl během pátečního květnového dne umělý sádrový důl, se stala pro Doxáckou partu důvodem k mimořádné schůzi.
„Myslíte, že je možné, aby si tam ten důl postavil hnusný Surikata se svým Superklubem?“ dal volný průchod svým nejčernějším obavám Šotouš.
„Zdá se mi to velmi pravděpodobné, viděl jsem ho tam postávat.“ přitakal zasmušile Mumie.
„Hajzl jeden,“ přisadila si Kikirína.
Jak Doxáci sledovali skutečné montanisty
Ten, kdo odpoví správně jako první, bude jmenován namísto neúspěšného doxáckého Šotouše montanistickým poklasným se zvláštním určením pro dokumentaci obilných dolů.“
Záchrana žab ze staré šachty
Pažout, místokrál montanistů „V nedělní slunný den jste mohli zastihnout tři nejslavnější montanisty Surikatu CM, Pažouta a Mikeho v opuštěné šachtici u Lochkova, odkud s obvyklou profesionalitou vynášeli zpět do volné přírody uvězněné a zmatené žáby.
Podíváme se do staré štoly, kterou má Pažout za barákem a na konec přineseme další fotografii z výstavy o historii dolování železných rud v Mníšku pod Brdy, která je otevřena v areálu Skalka.