Starý keltský důl
„Martin Lang se domnívá, že bychom měli pro strašické muzeum připravit na letošní muzejní noc výstavu fotografií ze starých brdských dolů,“ pravil Pažout, prohlížeje si zálibně polozmrzlé slunéčko sedmitečné, které mu zmateně popolézalo sem a tam po rukávu.
„Mám úžasného dřevěného houpacího koně,“ podotkl Surikata, „mohl by nám v těch starých brdských dolech posloužit jako neokoukaný a netradiční model.“
Podzemní továrna u Rynholce
Přebral, účastník bitvy o Stalingrad. „Povídá se, že Martin Majer fotí brouky-střevlíky, jak se smějou,“ pravil Pažout.“Vždy je chvíli šimrá stéblem pod břichem a když už se brouk nemůže udržet, tak zcela nečekaně zmáčkne spoušť“
„A to se ti brouci smějí nahlas?“ divil se Surikata.
„Ne, že by se přimo nahlas chechtali, hmyzáci nemají přece hlasivky“, vysvětlil Pažout, „oni jen doširoka roztáhnou huby, třepou tykadlama a děsně komicky se šklebí.“
Montanistická opera
Kaši CM „Ty tomu nebudeš věřit, Pažoute,“ oslovil Blovičák slavného montanistu, “ ale já včera objevil cosi, co vypadá jako propadlý vchod do nějakého podzemního objektu. Kdybys chtěl, vzal bych tě zítra na to místo s sebou a mohl by ses tam realizovat.“
„Jak, realizovat,“ nechápal Pažout, projevuje vskutku pramálo nadšení nad takovou lákavou vizí.
„Myslel jsem tím, že bys zkusil vlézt dovnitř, vykonal zběžný montanistický průzkum a já bych pak o tom napsal vědeckou zprávu pro blovické muzeum,“ vysvětlil, co má na mysli onou zmíněnou realizací, Blovičák.
Imaginace
Pažout, expert na podzemní imaginaci „Pojedu v neděli s velkým Surikatou do opuštěného železorudného dolu,“ pochlubil se Pažout Blovičákovi. „Navléknu se tam do dlouhé černé sukně, na záda si pověsím nůši, bujnou kštici skryju pod oranžovým baretem a nechám se tak vyfotit na Internet.“
„Pažoute, Pažoute,“ pravil káravě Blovičák, „kdy ty dostaneš rozum. Víš, že Tě doktor Lang nabádal, abys pamatoval, že jsi starší důstojný badatel a jako takový se nezahazoval se Surikatou, který tě vyfotí v tak slaboduchých převlecích, že na těch snímcích nevypadáš jako nadějný vědec, ale jako nesvéprávný idiot. Zrovna nedávno si mi stěžoval, že chtěl tvoji fotografii použít do knihy o pithecantropovi – ale řekni sám – copak může do odborné publikace vložit fotku, kde jsi navlečen v dlouhé černé sukni, oranžovém baretu a na zádech neseš nůši?“
Montanometr
Skotská báňská inspektorka Mc Medvídková „Sestrojil jsem univerzální montanistický přístroj,“ pochlubil se Blovičák Pažoutovi a ukázal mu příruční kovovou skříňku s velkým ručkovým měřidlem a spoustou přepinačů i potenciometrů na předním panelu.
„Montanistický přístroj?“ podivil se Pažout, „k čemu je to dobré?“
„Ke všemu,“ odpověděl Blovičák. „Měří důlní plyny, zjišťuje patogenní zóny a určuje tektonické poruchy. Funguje zároveň jako detektor anomálií a nadpřirozených jevů.“
Kuhán a nučická štola
Lara, nučický předlezec „Objevil jsem v Nučicích neprobádanou štolu,“ pochlubil se Surikata Pažoutovi. „Nemíří sice do hlavního revíru, ale zato není potřeba pracně prokopávat vchod, jelikož otvor, který vede dovnitř, je natolik prostorný, že se jím štíhlý drobný člověk s milostivou pomocí boží úspěšně proplazí.“
„Myslíš, že se jím proplazíme i my?“ projevil oprávněné pochyby o úspěchu plazení Pažout.
„My ne,“ přiznal Surikata. „Ale to nevadí, protože mám v úmyslu někoho požádat, aby dovnitř vlezl první.“
„A proč?“ divil se Pažout. „Když tam před námi poleze nějaký cizí člověk, těžko pak budeme považováni za srdnaté objevitele.“
Pažout a svatý grál
Strašlivá panna z plzeňského sklepení „Tak jsem asi zjistil, kde je ukrytý svatý grál,“ pronesl důrazně Pažout a díval se, jaký tato zpráva udělá na Surikatu dojem.
„Možná dostanu k svátku tři figuríny surikat ve společenských oblečcích,“ ignoroval Pažoutovu senzační zprávu Surikata. „Jsou úžasné, Ignor o nich zcela vážně tvrdil, že vypadají jako báňští hejtmani.“
Pažout se zasmušil. Přináší zprávu o svatém grálu, který neúspěšně hledají po staletí nejrůznější dobrodruzi těch nejzvučnějších jmen a Surikatu zjevně více zajímají nejapné figuríny báňských hejtmanů.
Jednonohá duchyně
Jednonohý přízrak z devatenáctého století Jako ztepilý jelen skáče Blovičák přes kameny i popadané kmeny prastarých borovic stále dál a dál do kopce. Jako porouchaný houpací kůň, kolébá se za ním Pažout, v ruce těžký objemný kufr, tváře má zarudlé, v temných očích rezignaci a naprosté vyčerpání.
„Tady už ta štola musí být,“ volá na něho Blovičák tónem, který nepřipouští odporu. A opět vyráží poklusem do strmé stráně, a vysoko přitom zdvíhá kolena.
„Už jsme blízko,“ křičí, zakopne o větev a padá. Hned se ale zdvihá, je zpět na nohou a znovu peláší kolem jednolité hradby trnkových keřů. Pažout si stírá pot z čela, mumlá zavilé kletby a provází Blovičáka nenávistným pohledem.
O focení v pozemí aneb montánní fotografie 3
Surikata CM, král montanistů Máme zde poslední díl našeho seriálu o podzemním fotografování. řekneme si něco o focení velkých prostor, o tom, jaký fotoaparát je k podobnému focení vhodný. probereme, byť ne příliš podrobně, výsledky fotosoutěže Czech Speleo Photo 2011.
Pro vážné zájemce o tuto problematiku si dovoluji upozornit na skvělý instruktážní film – Jak fotit jeskyni aneb žirafy útočí, který je k vidění na www.stream.cz.
O focení v pozemí aneb montánní fotografie 2
Surikata CM, král montanistů V připomínkách k minulému dílu, které mi zaslal z Příbrami pan Zelenka, jsem byl upozorněn na skutečnost, že jsem věnoval focení s protisvětlem méně prostoru, než by si zasloužilo.
Přijímám tuto výtku, sypu si popel na hlavu a přidávám mimo program pár řádek o tomto oblíbeném způsobu nasvěcování. Jsou lidé, kteří je používají naprosto všude (sám mezi ně patřím) a jsou jejich odpůrci, kteří cítí k nasvěcování protisvětlem odpor a tvrdí, že je zbytečné a lacině vyumělkované.
Já se naopak domnívám, že není nic zlého na tom, když si fotograf svůj snímek tímto způsobem tak trochu vylepší, Vždyť to nikomu a ničemu neškodí.