Čápopták
Paní Surikatová, choť slavného montanisty V nevelké sklepní místnosti starého činžovního domu strnule seděli na třech židlích kol kulatého stolu tři zakuklení muži. Jejich oblečení tvořily dlouhé černé kutny, zasmušilé a sveřepé tváře jim kryly škrabošky ze stejné látky. čtvrtá židle zela prázdnotou, trojice zakuklenců zřejmě kohosi očekávala.
V prostřed stolu ležel na krajkovém ubruse veliký dekorativní krápník, kolem něho mihotavě skomíraly plaménky čtyř svíček. Na porculánové misce kouřila trocha kadidla nad žhnoucím dřevěným uhlím.
Propad u Klenčí
Francouzská montanistka Barbara „Já už s vámi asi do těch dolů jezdit nebudu,“ prohlásil otráveným hlasem Pažout, zatímco se v Rokycanech namáhavě soukal do Kašiho terénního vozidla. „Koupil jsem si detektor kovů a myslím, že s ním bude daleko větší zábava, než s vámi a vašimi nepříliš úspěšnými montánními akcemi.“
„A máš ten detektor s sebou?“ zajímal se Surikata, pomáhaje Pažoutovi vtáhnout do auta objemný pytel s jídlem.
„Samozřejmě,“ odtušil Pažout. „Zatím co vy se budete krčit v nějaké pitomé štole, projdu s ním křížem krážem haldu a najdu spoustu historických artefaktů plus několik cenných mincí.“
Muzejní noc na Barbusu
Mario – montanistický přízrak V sobotu 22.5 ve dvacet hodin začne v Solvayových lomech tradiční muzejní noc společnosti Barbora, tentokrát se slibným podtitulem: „Noc bláznů.“ Jedním z bodů programu bude mimo obvyklých atrakcí (jako jsou děsivá laboratoř Dr. Frankensteina, poutavá prohlídka v podzemí, království stlačeného vzduchu nebo strašidelná stezka odvahy s opravdovým oběšencem pro nejmenší návštěvníky) i slavné umělecké představení Popovického montanistického superklubu – Záchrana orla ze skalní stěny. O krátký rozhovor na toto téma jsme požádali Surikatu CM, který by měl osobně neš?astného orla zachránit.
Kočičí vrch
Kikina, slavná montanistka „Tak kam pojedeme o weekendu,“ zajímal se Pažout, „nebyl jsem v pořádném podzemí, ani nepamatuju.“
„Doporučoval bych něco nenáročného a blízkého,“ vnucoval se Surikata. „Můžeme navštívit kupříkladu důl Laura nebo bývalý provoz Veronika u Kařízku.“
„Z Laury i z Veroniky nezbylo nic jiného, než zasypané díry v lese,“ odmítal kolegův návrh Pažout,“to už můžeme rovnou zůstat doma a číst si Kutnohorské havíře.“
Hroch a svatý Wolfgang
Pažout, slavný montanista Pažout vypravuje: Tři dny před Štědrým dnem jsem potkal v Plzni Petra Vlacha, známého pod přezdívkou Blovičák. Motal se po chodníku jako opilý a oči mu zářily nadšením, až se za ním kolemjdoucí chodci otáčeli.
„Volal mi odvážný Kaši a navrhl, abychom se s ním třiadvacátého prosince vypravili do jílovcového dolu svatý Volfgang, “ svěřil se mi Petr. „Důl je to starý, poměrně zachovalý a hlavně rozsáhlý. Pažoute, já se tam tak těším,“ dodal a několikrát radostně poskočil.
„Jílovcový důl bude nějaká pitomost,“ namítl jsem. „Určitě je vyražen v hlíně a když do něj vlezem, jako na potvoru se zavalí a my na sebe budeme za závalem bezmocně čumět jako těhotné lasice.“
Strašická štola
Shadow, externista PMS „Co když zajdeme o weekendu do strašické štoly?“ navrhl Blovičákovi Pažout. „Proběhneme se tam a zpátky, shodíme nějaký menší zával a prozkoumáme to zdánlivě bezedné hloubení na konci hlavního překopu.“
„Není to pro nás příliš akční?“ strachoval se Blovičák. „Mohu mimoděk udělat nějaký neopatrný pohyb a do toho hloubení se nedopatřením zřítít. Může se stát, že Tě nechtěně uchopím za ruku a strhnu tě dolu s sebou.“
Díra s čertem
Koman „Poblíž vsi Železná, v místě zvaném Zádušní rokle, objevil jsem nedávno strašlivou jámu vedoucí pod hrozivým sklonem kamsi do podzemí,“ pravil rozvážným hlasem Surikata. „Netvrdím, že jde o nějaké významné důlní veledílo – ostatně o dolování v této lokalitě neexistuje žádná dokumentace – přesto bychom z čiré nudy mohli tenhle neznámý objekt prozkoumat.
„Jak taková strašlivá jáma do podzemí vypadá?“ zajímal se Koman. „Je svislá či šikmá a hlubší, nežli dva metry?“
Pažouta taková vize zaskočila. Zasmušil se a přemýšlel. Představa, kterak je vtažen nezodpovědným Blovičákem do hloubení, v němž se řítí se kamsi dolu do nezměřitelných hlubin, jim hluboce otřásla a chvíli trvalo, než znovu nalezl ztracenou duševní rovnováhu.
Andělská šachta
Pažout, slavný montanista „Surikata včera tvrdil, že už brzy umře a že bychom si měli najít nového krále montanistů,“ pronesl Blovičák směrem k Pažoutovi, se kterým zarputile stoupal na nevysoký kopec s poetickým názvem Chlum. „říkal dokonce, že už s námi reději nebude nikam chodit, aby nezesnul na výpravě a my pak neměli problém s vysvětlováním, jak k tomu došlo.“
„Montanistce Rumové pralince minulý týden umřel potkan, to je hodně podobná situace,“ mínil Pažout.“Nebohý hlodavec prý prodělal neúspěšnou operaci nádoru a hned potom skonal.“
Štola nad řekou smrti
Smrtonoš, elévka PMS „Tak co, kde jste byli a co jste zažili,“ ptá se dychtivě Pažout Blovičáka v naději, že se dozví něco bližšího o posledních výpravách Popovického montanistického superklubu, jehož sláva hvězd se dotýká.
Pažout totiž celý měsíc srpen tráví v Brně na speciálním montanistickém školení a ku svému žalu se těch nesmírně dobrodružných akcí své mateřské organizace nemůže sám osobně zúčastnit.
Pravdy a lži o statečném Surikatovi
Surikata CM, král montanistů „Náš přítel Surikata je znamenitý člověk,“ prohlásil Blovičák, “myslím, že je nejlepším montanistou, jakého kdy nosil svět.“
„Nejsem si tím tak zcela jist,“ opáčil Pažout, „Surikata se poslední dobou presentuje jako mimořádně stupidní a senilní idiot.“
„To není možné, „zhrozil se Blovičák, „máš pro své odvážné tvrzení nějaké důkazy?“
„Hned tři najednou,“ odvětil Pažout, „nebudeš-li mi pořád skákat do řeči, budu ti je vypravovat.“