Gaviál
Šimon Vlach – PMS O té supertajné podzemní nacistické továrně téměř ve středu Prahy nám řekl Jerome. A nejenže nám o ní řekl, ještě sám nabídl, že nás k ní dovede.
„Tou supertajnou podzemní továrnou protéká tajná podzemní řeka,“ poučil nás předem Jerome. „Nikdo neví, kde do ní vtéká, a dokonce ani kudy a kam z továrny vytéká. Přesto v ní voda plyne velice rychle a má takovou sílu, že je schopna člověku, který do ní vstoupí, podrazit nohy.“
„Pane jo, to je tedy pořádná tajná podzemní řeka,“ divili jsme se všichni nahlas.
Jak fotit v podzemí II
Kikina PMS Dnes přinášíme krátkou reportáž Pavla Vokáče, Který úspěšně absolvoval první běh Surikatova semináře Jak fotit v podzemí.
V reportáži autor popisuje situace, které na semináři zažil a o kterých usoudil, že je vhodné přiblížit je těm, kdož se na seminář nedostali. Celou akci Vokáč hodnotí velmi kladně a doporučuje ji všem, kdo se chtějí dozvědět, jak fotit v podzemí tak, aby se jejich fotografie líbily co největšímu počtu diváků.
Jak fotit v podzemí
Surikata CM „Minulou sobotu proběhla v důlním skanzenu Chrustenická šachta zajímavá charitativní akce – kytarový koncert plný dojemných melodií slepého bolivijského virtuosa známého pod indiánskou přezdívkou Tlustý šedý vlk. Koncert měl vskutku nečekaně mimořádný úspěch – z kvalitního uměleckého zážitku měl slzy v očích i sám drsně vyhlážející správce šachty Miki, ostatní diváci bez zábran plakali nahlas.
Po ukončení koncertu následoval další výjimečný zážitek – přednáška Surikaty CM s názvem: Jak fotografovat v podzemí.
Sen o kolčavě
Eidam, slavný bunkrolog „Měl jsem v noci sen,“ řekl Blovičák pohlédnuv pyšně na Pažouta se Surikatou.“Zdalipak víte, o čem se mi zdálo? Víš to ty, Pažoute?“
„O čem by se ti mohlo zdát?“, přemítal rozvážně Pažout, „O roztomilých ko?átkách jako posledně? O dovádivých kůzlátkách jako před týdnem? Nebo snad o tajemné říši královny Mab, plné nejroztodivnějších okřídlených skřítků?“
„Samá voda,“ odtušil Blovičák. „Ví snad Surikata, o čem pojednával můj sen,?“
„To opravdu netuším,“ vzdal hádání bez zjevného zájmu Surikata.
Brum
Pažout, slavný montanista „Pojedeme s Blovičákem zítra fotit jednu starou vcelku neznámou štolu. Není daleko od auta, je v ní několik větších komor s okrovými jezírky a není potřeba lézt po čtyřech nebo se dokonce plazit. Nechceš jet s námi?“ lákal mne Surikata na nedělní výlet. Chtěl jsem sice původně skládat a lepit poměrně náročnou vystřihovánku plzeňského krematoria, nicméně focení neznámé štoly mi přišlo zajímavější i o poznání akčnější a tak jsem souhlasil.
„Takže v jednu hodinu odpoledne tě naložíme u tebe před barákem,“ určil promptně místo srazu Surikata a zavěsil.
Montanistický kožich
Blovičák CM, „Nevypadám v tom jako idiot?“ ptal se Pažout a nervózně poškubával za klopy dlouhého kožichu, který mu volně splýval až na paty.
„Naopak,“ odvětil podobně vystrojený Blovičák, „vypadáš až neuvěřitelně odvážně. Ještě jsem neviděl montanistu, který by v novém obleku působil tak neskutečně akčně, jako ty.“
„Myslíš?“, zamumlal potěšeně Pažout a pokusil se zaujmout jakýsi podivně vypadající, leč bezesporu odhodlaný postoj.
Zlaté hory nebo vlastně něco jiného
Surikata CM Minulý weekend pozval Václav Cílek do Zlatých Hor, kde se natáčelo pokračování seriálu Podzemní čechy Majora Mácu a Major Máca k celé akci přizval navíc mne. Vím, že Zlaté Hory jsou kdesi neuvěřitelně daleko, je tam zima a strmé kopce, na kterých za ranní mlhy ponuře vyjí vychrtlí zavilí šakali.
Vůbec se mi tam proto nechtělo jet a když jsme tři dny před odjezdem zmáhali s Pažoutem a Blovičákem naši oblíbenou železnorudnou šachtu, nepokrytě jsem své obavy z budoucí akce dával nespokojeným reptáním najevo.
Šachta Na Vyhlídce
Blovičák CM Na programu letošního setkání jeskyňářů na Tetíně byly mimo rozličných presentací a výstavy fotografií s podzemní tématikou i exkurze do několika nenáročných jeskyní.
Mně osobně se zdála z komplexní nabídky exkurzí najzajímavější ta, kterou pořádal Popovický montanistický Superklub a která vedla své účastníky do tajemné a dosud neprobádané šachty dávno opuštěného dolu Na Vyhlídce. Zdálo se mi jednak, že bude narozdíl od ostatních exkurzí mimořádně akční a dobrodružná a navíc jsem se na její přípravě sám významně podílel.
Podzemní jezero
Surikatova vlastní sestra „Celá ta akce začala tím, že se mého známého doktora Krátkého zeptal jeho soused, zdali by nevěděl o někom, kdo by mu na Radnicku vlezl do studny odebrat vzorky vody,“vypráví ochotně Pažout v rokycanské putyce a vesele se přitom směje. „Ten známý tam za pár šupů koupil nějaký bývalý zemědělský objekt, který stál na místě staré, zrušené uhelné šachty. Objekt byl téměř deset let opuštěný a tak z něj za tu dobu zmizelo vše, co se dalo zpeněžit ve sběrných surovinách. Chyběly elektrické rozvody, vodovodní armatury, okapy. čtvercový dvůr, pokud lze dvorem nazývat cosi, kde rostou šípky a tráva do pasu, ohraničovaly rozpadlé hospodářské budovy a v jejich čele se krčila neuvěřitelně zchátralá vilka, v které měli zemědělci v minulém století své kanceláře.
Richterův důl
Jaroslav, místní znalec V dávných dobách,kdy po cestách jezdily místo aut volské povozy a prostý lid chodil v dřevácích, měl Surikata na základní škole spolužáka Richtera. Náhodný čtenář nám může položit lehce impertinentní otázku: co hledal Surikata v základní škole a podezřívat nás, že Surikatovo vzdělání záměrně zveličujeme. Nicméně, takové podrobnosti nejsou pro tento příběh vůbec podstatné.
Ať tomu tedy věříte nebo ne, Surikata opravdu nějaký čas navštěvoval základní školu (netvrdíme samozřejmě, že by zde byl premiantem ), měl ve třídě spolužáka Richtera a tento Richter už tehdy sbíral vzácné i méně vzácné minerály, které mu Surikata zcela bezostyšně záviděl.